Třebaže jsme důvěřovali svým zdrojům, které předpovídaly, že tento pátek bude dnem zúčtování se Summorum pontificum a tradiční latinskou mší, jak ji známe, v hloubi duše jsme stále doufali, že jde o neopodstatněné fámy. Koneckonců Benedikt XVI. je nejen naživu, ale i naprosto při smyslech a oděný v bílé sutaně nadále přebývá ve vatikánských zahradách. Byl by vládnoucí papež tak arogantní, aby veřejně ponížil svého čtyřiadevadesátiletého předchůdce?
Odpověď zní naneštěstí „ano“. Jorge Mario Bergoglio je bezpochyby nejarogantnější papež v dějinách katolické Církve. Je jím od prvního dne, ne-li ještě dříve – ve všech směrech. Třebaže mu mainstreamová média dala nálepku „pokorný“, protože upoutával jejich pozornost tím, že si sám nesl zavazadlo a používal levná mešní roucha, Bergoglio je ve skutečnosti mužem pomsty. Papežem pomsty. Rozlíceným nenávistným jezuitou, který si pomstychtivě vyřizuje účty.
Co by měli tradiční katolíci dělat v reakci na nejnovější útok na mši a na všechny, kdo milují tradici? Jednoduše řečeno: ignorovat ho. Ignorovat jeho obsah. Ignorovat jeho motivy vyvolané čirou nenávistí a pomstou. Zůstaňte v klidu a pokračujte, jako kdyby neexistoval.
Kněží: Pokračujte. V tradičních latinských mších, které sloužíte, nic neměňte, až na to, že jich budete sloužit víc.
Biskupové: Pokračujte. Nepotřebujete ve své diecézi vynalézat problémy tam, kde nejsou. Slouží dobří, svatí kněží tradiční mši svatou pro katolické laiky toužící po tradičních svátostech? To má být problém? Je-li přinášení důstojné oběti – Těla, Krve, duše a božství našeho Pána – problémem, pak vám není pomoci. Ale jestliže se katolíci ve vaší diecézi duchovně živí z liturgických knih z roku 1962, měli byste tuto situaci dále podporovat. Zbytek Církve rychle umírá! Proč byste měli odsekávat jediný zdravý úd? Nečekáme od vás nutně, že budete mluvit proti současnému papeži, ale také nemusíte tradiční katolíky ve své diecézi iniciativně potírat. Jsme vaše ovečky stejně tak jako ti, kteří v současné době zabíjejí děti a přitom klidně chodí k přijímání.
Je to smutné, ale pravdivé: Vede se válka o srdce a duši Římskokatolické církve. Zhruba řečeno, v současné době existují dva tábory. Na jedné straně je Joseph Ratzinger, který se snažil obnovit v Církvi založené Ježíšem Kristem staleté tradice. Rozdělení možná veřejně nepřiznává, ale v jeho táboře jsou spousty kněží i laiků. Na druhé straně je Jorge Bergoglio, jezuita, který byl v Argentině dobře znám jako urputný nepřítel tradiční mše i všech, kteří se modlí k Bohu pomocí starých liturgických knih. Svým obvyklým „pokorným“ způsobem mluví proti masivnímu rozdělení v Církvi, a přitom opakovaně plísní tradiční katolíky a posmívá se jim, včetně těch, kdo mu poslali duchovní kytice modliteb.
Teď si tedy musíme vybrat. Jsme na straně tradice, nebo podlehneme inovacím? Přitakáme nenávisti a pomstychtivosti Františka Pokorného, nebo se držíme nauky papeže Benedikta, který přesně před 14 lety potvrdil staletou tradici? Součástí tohoto rozhodnutí by mělo být i prosté ignorování tohoto nejnovějšího aktu nenávisti a pomstychtivosti namířeného proti tradičním katolíkům. Co je moc, to je moc.
Nepodléhejte.
Nevzdávejte se.
Vydržte.
Dál se věnujte obnově Církve.
Služte více tradičních mší svatých, bez inovací.
Účastněte se více tradičních mší svatých, s věrností.
Modlete se za papežský úřad. Proste svatého Petra, aby nám v pravý Boží čas poslal svatého papeže, který bude věrným pastýřem pro všechny.
Ignorujte Původce nenávisti a pomstychtivosti, i všechno, co působí, i všechno, čím se pyšní.
¡VIVA CRISTO REY!
Překlad Lucie Cekotová
Originál:
https://rorate-caeli.blogspot.com/2021/07/a-rorate-cli-editorial-attack-of-hatred.html
